Hummus
Cizrnu jsem poprvé ochutnala v pokrmu spolu s omáčkou a masem. Bylo to v roce 2000 na Kypru a do té doby jsem vůbec nevěděla co tyto kuličky s oříškovou příchutí jsou. Hummus jsem si začala dělat o několik let později a zatím ten nejlepší jsem jedla v Londýně z jednoho tamního „organic“ obchůdku. K hummusu ráda přikusuji pitu a zapíjím horkým pu-erh čajem.
1 konzerva sterilované cizrny nebo 250 g normální namočit, uvařit
2 velké stroužky česneku
4 lžíce citronové šťávy… vymačkám klidně i celý citron
2 lžíce tahini
1 lžíce olivový olej
sůl a pepř dle chuti
chilli… mám ráda pálivé
Z konzervy část odlijeme a ponecháme si na dolévání nebo si necháme část vody z vaření cizrny. Cizrnu rozmixujeme s česnekem, citronovou šťávou, tahini, olejem, solí, pepřem a chilli. Doléváme zbylou vodou do požadované konzistence. Před podáváním přelijeme olivovým olejem.
HUMMUS
je studený pokrm levantského původu, kaše či dip z rozmačkané uvařené cizrny smíchané s tahinou, olivovým olejem, citronovou šťávou, solí a česnekem. Název hummus pochází z tureckého slova humus, které zase pochází z arabského حمّص ḥummuṣ, odvozeného z ḥimmaṣ – cizrna.Hummus má velký obsah železa, vitamínu C, kyseliny listové a vitamínu B6.[5] Díky cizrně má vysoký obsah proteinů a vlákniny, což je zároveň dobře doplněno methioninemobsaženým v sezamu v tahini.
